Pokud jsme přežili katastrofu nebo zažili krizovou situaci, existuje vysoké riziko výskytu psychických potíží. Nouzová reakce a s ní související potíže jsou přechodné a považují se za obvyklou odezvu na abnormální událost. Většina lidí bude mít pouze mírné či středně těžké psychické problémy. Cítit se v současné situaci nenormálně je však zcela normální.

výzkumu, který realizovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví, vyplývá, že 58 % žen a 43 % mužů v České republice trpělo v souvislosti s koronavirovou krizí duševními potížemi. Studie probíhala v první polovině dubna, kdy vrcholil počet aktivních případů nakažených. 

Typické jsou emocionální reakce jako pocity bezmoci, smutku, zoufalství a beznaděje, ale také hněvu, podrážděnosti či naopak emocionálního odpojení. Může jít o dlouhodobější stavy či náhlé propady nálady. Časté jsou kognitivní problémy – můžete mít potíže se soustředěním, pamětí či problémy s rozhodováním.

Stres se také projevuje na tělesné úrovni. Mohou být narušeny spánkové a stravovací vzorce. Typická je nespavost nebo naopak ospalost, přejídání stejně tak jako nechutenství. Mohou se vyskytnout bolesti hlavy, nevolnost a bolest na hrudi.

Dobrou zprávou je, že většina lidí se z krize dokáže vzpamatovat velmi rychle a psychologické potíže u nich samy časem odezní. Neplatí to ale pro každého. Vážnějším důsledkem prožité krize může být posttraumatická stresová porucha (PTSD).

Jde o neurotickou poruchu, při které postižený člověk opakovaně prožívá nepříjemnou situaci ve svých myšlenkách a snech, pociťuje emoční otupělost nebo naopak návaly hněvu a často se také vyhýbá společnosti či podnětům, které mu traumatickou událost připomínají. Naprosto selhává snaha o začlenění traumatického zážitku mezi běžné každodenní zkušenosti. Zhruba polovina pacientů se dokáže z akutní formy PTSD během šesti měsíců zotavit, u jiných ale přejde do chronické podoby a může je trápit celá desetiletí, nebo se z ní dokonce stane celoživotní problém. V případě přetrvávající PSTD je obvykle nutná profesionální pomoc.

Překvapivým fenoménem končící krize je poprázdninový syndrom. Mnozí lidé si karanténu svým způsobem užívali. Došlo ke zpomalení, mnozí z nás měli konečně čas polevit ze zběsilého životního tempa. Měli jsme čas na sebe a své blízké, na procházky do přírody, na své koníčky. Boom zažívaly hobby shopy a e-shopy s hudebními nástroji. Města se zpomalila a zklidnila. Navíc krize s sebou přináší i určitou míru pozitivního vzrušení, vybočení z nudného stereotypu. Náhle jsme se ocitli v situaci, kterou jsme sledovali jen v akčních filmech. Byla to forma určitého dobrodružství.

Postupné uvolňování opatření a návrat k normálu s sebou přináší stavy podobné návratům z prázdnin. Poprázdninový syndrom se může projevovat únavou, ztrátou chuti k jídlu, silnými pocity nostalgie, a v některých případech dokonce i depresí. Psychologové vysvětlují, že jednou z příčin poprázdninového syndromu je uvědomění, že naše běžná životní rutina je vlastně neuspokojivá a nudná.