Psychická odolnost, to nejsou žádná kouzla. Jak ji posilovat?

Odolnost nám umožňuje opět vstát, pokud nás život srazí na kolena, a vrátit se silnější než kdy jindy. Odolní lidé místo aby zůstali ležet v prachu a čekali, až je život odpočítá, dokážou nesnáze překonat. Neumí chodit suší mezi kapkami deště a nejsou nezranitelní. Stejně jako většina z nás mají na těle i na duši šrámy a jizvy, které utržili na své cestě životem. Bojují s nesnázemi, trpí, ale dokážou i přes všechny potíže stále fungovat. Odolnost není schopnost uniknout bez úhony. Nejde o magii pro vyvolené. Experti mezi sebou diskutují, nakolik je odolnost záležitostí našich genů. Zdá se, že od narození má každý z nás odlišnou míru schopnosti zacházet se stresem. Ale naši odolnost lze zvýšit a kultivovat. Psychologové identifikovali některé z faktorů, které nám umožňují úspěšné překonávat obtížné situace. Patří mezi ně například schopnost navazovat pevné vztahy, optimistický postoj k životu, schopnost udržet v obtížných situacích naději, sebedůvěra či schopnost regulovat své emoce a vidět naše selhání jako formu užitečné zpětné vazby. Jak přestát bouři Některé životní události, jako je úmrtí blízkého člověka, ukončení důležitého vztahu či diagnóza vážného onemocnění, mohou být velmi bolestivé. Když vás postihne životní katastrofa, tak si v počáteční fázi můžete myslet, že neexistuje způsob, jak se z ní vyhrabat. Ale nakonec se nějakým způsobem, krok za krokem, přesto dokážete pohnout vpřed – bez ohledu na bolest, kterou při tom cítíte. Strádání vám dává možnost ukázat, kolik síly, o které jste nevěděli, v sobě máte. Obvykle máme tendenci přehánět, jak moc devastující vliv mají negativní životní události na naše životy a jak dlouho je budeme pociťovat jako bolestné – jinými slovy jsme mnohem odolnější, než si myslíme. Pokud se nejedná o mimořádně traumatickou událost, jsme často už po třech měsících na stejné úrovni subjektivní osobní pohody jako před negativní událostí.

„Když se váš život ocitne v kolizní dráze s hromadou letících fekálií, budete rádi, že někam patříte a že k vám někdo cítí silné pouto.“

  Kdysi dávno jeden král sezval mudrce a filosofy a položil jim otázku: Která věta by seděla na všechny věci, se kterými se člověk v životě setká? Po roce se opět všichni mudrci a filosofové sešli u císaře. Nuže, jaká je vaše odpověď, zeptal se císař. Vystoupil nejmoudřejší z nich a řekl: „Zde je odpověď na vaši otázku: A tohle taky pomine!“ Tato věta funguje. Odolní lidé se nepoddávají nepřízni osudu. Překonávají bolest a žal také tím, že vnímají špatné časy jako dočasný stav věcí. Vědí, že tohle taky pomine. Rozvoj odolnosti je osobní cesta Na traumatické a stresové události reaguje každý z nás odlišně. Stejně tak přístup ke zvyšování odolnosti, který funguje pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého. Lidé používají různé strategie, které jim pomáhají zvládat obtížné situace. Americká asociace psychologů nabízí celý seznam fungujících strategií, které vám mohou pomoci dlouhodobě zvyšovat vaši odolnost. Pečujte o své vztahy Dobré vztahy s blízkými členy rodiny, přáteli nebo dalšími lidmi jsou pro odolnost klíčové. Dobré vztahy mohou být vaší záchrannou sítí, když se vám bude zdát, že se blížíte k zemi volným pádem. Je však důležité naučit se přijímat pomoc a podporu od těch, kterým na vás záleží a budou se o vás starat. Někteří guruové hlásí zásadu, že nikdo nepatří nikomu a nikdo není za nikoho jiného zodpovědný. Pokud jste v období, kdy si bezstarostně tančíte životem, je nevázanost skvělá. Ale až se váš život ocitne v kolizní dráze s hromadou letících fekálií, budete rádi, že někam patříte a že k vám někdo cítí silné pouto. V těžkých časech se některé vztahy pravděpodobně prohloubí, zatímco jiné mohou slábnout. Může být bolestivé, když zjistíte, že někteří lidé ve vašem okolí jsou jenom přátelé do pohody a mizí, když je potřebujete nejvíce. Ale je to také příležitost více ocenit a prohloubit vztahy s lidmi, kteří s vámi zůstali i v dešti, a soustředit svou energii na rozvíjení těchto vztahů. Někdy se právě lidé, se kterými jste neměli zvlášť silné sociální vazby, mohou ukázat jako velmi podporující. Akceptuje změnu Přijměte skutečnost, že změna je přirozenou součástí vašeho života. Někdy pod vlivem nepříjemných událostí zjistíte, že některé vaše cíle jsou již nedosažitelné. Některé okolnosti jsou větší než vy. Když akceptujete okolnosti, které nedokáže změnit, může vám to pomoci zaměřit na věci, které ovlivnit opravdu můžete. Mějte se rádi Pěstujte pozitivní pohled na sebe sama. Rozvíjejte sebedůvěru ve své schopnosti řešit problémy a věřte své intuici. Buďte svým nejlepším přítelem a naučte se být sebe-soucitní. Buďte aktivní Snažte se vždy nepříjemné situace aktivně řešit. Pokoušet se najít aktivně cestu ven je lepší než se stáhnout a pasivně čekat a doufat, že se situace změní. A každá zvládnutá obtížná situace zlepší vaši sebedůvěru také do budoucna. Udržujte si nadějnou perspektivu Optimistický pohled na svět vám pomáhá očekávat, že ve vašem životě bude vše dobré. Představujte si, co ve svém životě chcete. Vytvářejte si pozitivní scénáře, místo abyste se utápěli ve svých obavách a starostech.  

„Hledáním racionálních důvodů, proč se někdo ocitl v trablích, snižujeme svůj pocit zranitelnosti.“

  Pečujte o sebe Věnujte pozornost svým potřebám a pocitům. Zapojujte se do aktivit, které vám přinášejí radost a uvolnění. Pravidelně cvičte. Péče o sebe pomáhá mít tělo a mysl připravené na situace, kdy budete odolnost potřebovat. Snažte se vidět věci ve správných proporcích Když čelíte velmi bolestivé záležitosti, uvažujte v širším kontextu a dlouhodobé perspektivě. Zabraňte tomu, abyste záležitost začali zbytečně zveličovat. Rozchod s přítelem či výpověď z práce vážně nejsou konec světa, i když se vám to tak v prvních okamžicích může zdát. Dýchejte! Mnohé těžké situace lze doslova rozdýchat. Správným dýcháním dokážete regulovat své emoce. Pravidelné používání relaxačních technik může pomoci zvýšit vaši celkovou odolnost vůči stresu. Krize je katalyzátor změny Obtížné životní zkušenosti mohou přinášet nečekané pozitivní efekty. Obvykle se stanete soucitnějšími. Pokud zažijeme na vlastní kůži utrpení, začneme mít obvykle soucit i s dalšími trpícími. Přiznejme si: většina z nás nemá dobrý pocit, pokud vidíme, že se někomu nedaří. Máme obvykle tendenci takové lidi vinit z jejich problémů. Například říkáme: „Má finanční potíže, protože dost tvrdě nepracoval. Nebo naopak: „Je nemocná, protože pracovala příliš tvrdě a nestarala se o sebe.“ Hledáním racionálních důvodů, proč se někdo ocitl v trablích, snižujeme svůj pocit zranitelnosti. Protože my přece máme své životy pod kontrolou. Ale pokud se nás dotkne utrpení, můžeme spíše pochopit, že každý z nás je zranitelný a špatné věci se dějí lidem neustále. Utrpení někoho jiného pak již nevnímáme jako připomínku naší zranitelnosti, kterou se snažíme co nejlépe vytěsnit z mysli, ale naopak se s ním můžeme cítit více spříznění a propojení. Často vás krize také dotlačí k tomu, abyste se důkladně zamysleli nad svým životem. Začnete se ptát, zda opravdu děláte to, co vám přináší štěstí, a zda trávíte čas způsobem, který si přejete, nebo s lidmi, se kterými chcete být. Výsledkem této revize může být, že jste donuceni provést pozitivní změny, které se před tím nezdály být z různých důvodů realistické. Například kvůli strachu ze selhání, obavám, co si o vás budou ostatní myslet, pokud něco změníte, či prostě jen ze setrvačností a pohodlnosti. Ale tyto důvody často ztratí na své váze tváří v tvář skutečnosti, že náš život je křehký a nepředvídatelný. Foto: Manuel Fernandes